Poté, co zazněla mnichovská řeč Putina 10. února 2007, až do dneška politici států Západu a jejich vedoucí masmédia podněcují nenávist k V. Putinovi osobně, a také k Rusku a jeho národům, které neodmítají politiku, zosobňovanou V. Putinem, nepodporují liberální prozápadní opozici, oceňujíce její lídry a ideology jako zrádce. Začali tím, že nazvali Putina „vší, která zařvala“ (“Putin: the louse that roared” ), a k dnešnímu dni došli do přímého přirovnávání Putina k Hitlerovi a Ruska k třetí říši a globálnímu nebezpečí typu ISIL nebo pandemie. Přičemž v základech teze „Putin a Rusko představují nebezpečí celému civilizovanému lidstvu“ leží cílevědomě konstruovaná lež, o jejíž pravdivosti byli „elitáři“ Západu schopni přesvědčit především sami sebe. Protože vládnoucí „elita“ je subjektem politiky států Západu, pak neadekvátní výchozí údaje při vypracovávání politického kurzu způsobují chybné stanovování cílů, nevyhnutelným důsledkem čehož je více či méně škodlivý politický kurs.