ДОТУ – Открытый Университет Жизнеречения

Na přechodu cílového vektoru vnořené řídicí koncepce na chybový vektor alternativního konceptu řízení

Naše společnost – pokud je řeč o veřejné politice a politické analytice – za padesát let prošla cestu od ideologického poklonkování před Stalinem do odmítání všeho, co jím bylo uděláno: jak jako člověkem, žijícím mezi sobě podobnými, tak jako státníkem, na jehož myšlenkách, slovech a podpisech závisely osudy milionů lidí v různých zemích světa v několika generacích. Ale Stalin nebyl zapomenut, jak si to přáli a přejí mnozí. Nebyl zapomenut v důsledku toho, že veškerá politická realita SSSR i SNS nutí vzpomínat na něho osobně, na dílo, kterému sloužil; nutí vzpomenout pod tlakem každodenních okolností: zkusil by někdo při něm nezaplatit včas penze nebo výplaty; zkusil by někdo za něj koupit si za nakradené peníze limuzínu nebo vilu; zkusil by někdo za něj sít nepřátelství a podněcovat války mezi národy SSSR; zkusil by někdo za něj provádět v SSSR politiku v zájmech zahraničních vlád a mezinárodních mafií; zkusil by někdo za něj vydírat SSSR půjčkami nebo zbraněmi jiného druhu; zkusil by někdo za něj…

(O nejstarší mafii v obrazech A. S. Puškina)

Analytická poznámka ze sbírky “Duševní postavení” #2.

O misi národů ve světové historii

Je známo, že do Sinajské pouště odešli z Egypta starověcí Židé pod vedením Mojžíše. V tom je Bible a Korán zajedno. Sinajský poloostrov je relativně malý a i pomalá karavana ho je schopná přejet za 2-3 týdny. To přivádí k otázkám:

• Co ve skutečnosti v Sinajské poušti probíhalo 40 let?
• Kdo do ní vešel a kdo z ní vyšel?
• Jak se stalo, že ti, kterým “bylo dáno nésti Tóru” s cílem osvícení všech bez výjimky národů, se po odchodu z pouště pustili do vyhlazování obyvatel dožidovské Palestiny, a když se usídlili v Palestině, sami klesli k ještě horšímu modlářství a mnohoboží (Jeremiáš 7:31, Ezechiel 16:20), než jimi vyhlazené původní obyvatelstvo?